Lazarus: Bowieho muzikál a poslední veřejné vystoupení

Bowieho poslední tvůrčí projekt

Lazarus je off-broadwayský muzikál, jehož autory jsou David Bowie a irský dramatik Enda Walsh. Premiéru měl v New York Theatre Workshop 7. prosince 2015. Vychází z románu Waltera Tevise The Man Who Fell to Earth z roku 1963 — téhož předlohového materiálu jako film Nicolase Roega z roku 1976, v němž Bowie ztvárnil mimozemšťana Thomase Jerome Newtona. Muzikál představoval Bowieho nejambicióznější divadelní počin a jeho poslední velký tvůrčí projekt před smrtí 10. ledna 2016.

Inscenace se hrála v omezeném uvedení do 20. ledna 2016 a skončila pouhých deset dní po Bowieho odchodu. Zpětně jsou jak Lazarus, tak současně vydané album Blackstarchápány jako součásti pečlivě zrežírovaného uměleckého rozloučení — závěrečného tvůrčího prohlášení umělce, který věděl, že umírá, a rozhodl se tuto vědomost proměnit v umění.

Vznik a vývoj

Bowie dlouho toužil vrátit se k postavě Thomase Newtona. V roce 2014 oslovil belgického divadelního režiséra Iva van Hoveho a dramatika Endu Walshe s návrhem vyvinout jevištní dílo, jež by Newtona navštívilo desítky let po událostech původního příběhu. Spolupráce nabývala tvaru v průběhu následujícího roku, přičemž Bowie přispíval jak novými písněmi, tak přearanžovanými verzemi existujícího materiálu ze svého katalogu.

Muzikál vznikal v období, kdy Bowie soukromě podstupoval léčbu rakoviny jater — diagnózy, kterou obdržel v roce 2014 a rozhodl se sdílet ji pouze s úzkým okruhem rodiny a blízkých spolupracovníků. Tento kontext nevyhnutelně prostupuje zaujetím díla smrtelností, izolací a touhou po transcendenci. Bowie docházel na zkoušky a zůstával tvůrčím způsobem zapojen po celý proces vývoje, ačkoli v samotné inscenaci nevystupoval.

Děj a témata

Muzikál si představuje Thomase Newtona stále uvězněného na Zemi desítky let po událostech románu a filmu. Neschopen zemřít, neschopen vrátit se na svou domovskou planetu, Newton existuje ve stavu nekonečné izolace v newyorském bytě, udržován při životě ginem a televizí. Jeho pokusy uniknout z pozemského vězení tvoří hlavní dramatický oblouk, komplikovaný příchodem nových postav a vtíráním vzpomínek z minulosti.

Témata uvěznění, touhy po domově a nemožnosti útěku nesou nepřehlédnutelnou rezonanci s Bowieho vlastní situací tváří v tvář nevyléčitelné nemoci. Newtonova touha po vysvobození — nakonec dosažená skrze formu transcendence spíše než doslovného útěku — funguje jako meditace o smrti, uměleckém odkazu a vztahu mezi tvůrcem a dílem. Muzikál vykresluje explicitní paralely mezi Newtonovým odcizením a existenciální izolací, jež prostupovala Bowieho tvorbou od „Space Oddity“.

Hudba a herecké obsazení

Partitura kombinuje nové Bowieho kompozice s přepracovanými verzemi písní z celé jeho kariéry, včetně „Life on Mars?“, „Changes“, „The Man Who Sold the World“ a „Heroes“. Mezi nové písně napsané pro inscenaci patřily „Lazarus“, „No Plan“, „Killing a Little Time“ a „When I Met You“, z nichž některé byly následně vydány na albu Blackstar nebo jako posmrtné singly.

Thomase Newtona v původní inscenaci ztvárnil Michael C. Hall, známý především z televizního seriálu Dexter. Hallův výkon byl široce chválen pro svou emocionální hloubku a pěvecké schopnosti. V dalších rolích se představili Cristin Milotiová a Michael Esper. Režie Iva van Hoveho uplatnila jeho charakteristicky strohý vizuální jazyk s videoprojekciemi a minimalistickou scénografií, jež připomínaly odcizenou estetiku Bowieho berlínského období.

Spojitost s Blackstar a Bowieho smrtí

Lazarus a Blackstarvznikaly současně a obě díla sdílejí tematickou DNA. Píseň „Lazarus“ se objevuje jak na albu, tak v muzikálu, přičemž její text — s odkazy na pobyt v nebi a na jizvy — získal zdrcující dodatečný význam po Bowieho smrti. Videoklip k „Lazarus“, zveřejněný 7. ledna 2016, ukazuje Bowieho na nemocničním lůžku s obvázanýma očima — obrazy, které byly během několika dnů po vydání reinterpretovány jako rozloučení.

Bowieho smrt, dva dny po vydání Blackstar a deset dní před posledním představením Lazarus, proměnila obě díla v monumenty umělecké odvahy. Záměrná orchestrace jeho závěrečného tvůrčího výstupu — album, muzikál, videoklipy — jakožto koherentního prohlášení o smrtelnosti a transcendenci je obecně považována za bezprecedentní v populární kultuře.

Odkaz a následná uvedení

Po newyorském uvedení byl Lazarusinscenován v Londýně v King's Cross Theatre na konci roku 2016 a následně v dalších městech včetně Amsterdamu, Kodaně a Tokia. Nahrávka původního obsazení vyšla v říjnu 2016. Muzikál je uznáván jako významné dílo současného hudebního divadla, chválené pro svou ambici, emocionální sílu a kvalitu Bowieho hudebních příspěvků. Stojí jako závěrečný testament umělce, který odmítal vzdát se tvůrčí kontroly ani tváří v tvář smrti.